Web o staré elektronice

 Protože digitrony a vše co s nimi souvisí je pro mě něco jako droga, je potřeba zde uveřejnit taky nápady ostatních elektrotechniků amatérů, kteří si takové hodiny staví taky.

Před časem jsem viděl, že jedna nejmenovaná firma vyrábí továrně digitronové hodiny. Ovšem ta cena je doslova příšerná - něco kolem 2500kč. Což je vyložená zlodějina, protože takové hodiny si postaví každý a může ho to stát maximálně 1000kč a to ještě přeháním.

 

Ale dost řečí a jdem se kochat fotkami těchto krásných retro digitálních hodin:

 

Začínáme rokem 1975: Tehdy u nás vyšla v Amatérském rádiu první konstrukce digitronových hodin využívajících zcela nové a do té doby téměř neznámé logické TTL obvody. Jelikož ale nebyly tyto obvody dostatečně kvalitní a nebylo tolik typů jako dnes, používaly se ještě k těmto integráčům kvanta tranzistorů a diod.

Jak je vidět z obrázku, byla konstrukce takových hodiny značně rozměrná a co se pěněžní hodnoty týče velmi nákladná. Tenkrát byly integrované obvody velmi drahé a pro obyčejného amatéra těžko dostupné. S postupem času se však dostaly i mezi obyčejné lidi a přestaly být tak nedostupným zbožím.

Každopádně v 70. letech kdo si chtěl takové hodiny postavit byl odkázán na digitronové hodiny z germaniových tranzistorů (vyšly v AR v roce 1972). Ty využívaly jednoduchých čítačů a logických obvodů složených z diod a tranzistorů. Oscilátor nebyl řízený krystalem ale klopným obvodem z tranzistorů.

 

 

 

 

 

Pokrčujeme rokem 1986, digitrony se začaly pomalu vytrácet z výroby a z prodejních pultů. I tak ale byly ve výprodejích a stále vycházely návody na stavbu takovýchto hodin. Používala se opět TTL logika, občas kombinovaná se CMOS logikou. Novější a kvalitnější integrované obvody umožnily podstatné zmenšení takových hodin.

 

 

 

Přeztože digitrony se přestaly vyrábět až koncem 80. let, už v průběhu let 70. se hledala náhrada za tyto číslicové výbojky, které navíc ke svému provozu potřebují vyšší napětí 100-200V. Jednou z možností byly LED diody, jejichž výroba začla u nás na počátku 80. let. Z takových diod se pak vyráběly dnes velmi známe sedmisegemntové displeje. Jenže LEDkám to chvilku trvalo než se ,,ukotvily" v elektronice a mezitím se přišlo na fluorescenční sedmisegmentové jednotky - tzv. ITRONY (VFD TUBES). Tyto zobrazovače svítící nejčastěji zeleným, nebo modrým světlem se začaly vyrábět na začátku 80. let. Pokud vím, TESLA je nevyráběla, ale kde se vyráběly hojně byl SSSR. Fungovaly na podobném principu jako magické oko a po digitronech to byla příjemná změna. Sice si zachovaly tvar elektronkové baňky, ale odpadla práce s vysokým napětím. Mřížkové napětí a napětí segmentů se pohybovalo od 12 do 40V. Přibylo tedy sice žhavení, které se však pohybovalo v rozmezí 1-3V a minimálního proudu cca 10-70mA. A i když je to zajímavé, tak i v dnešní době LCD displejů LED displejů atd...se itrony používají stále, jednak jejich světlo je velmi dobře vidět a jednak mají dlouhou životnost. Na obrázku je sovětský itron IV6 ( IB6).

 

 

 

 V BLÍZKÉ DOBĚ DOKONČÍM...